DNES NA TÉMA SEBELÁSKA – část 2.
Mé životní zkušenosti z období, kdy jsem se potácela dlouhé roky na dně mi výrazně napomohly k tomu, abych konečně pochopila, že já jsem pro sebe ta nejdůležitější osoba, ne někdo jiný, ale JÁ. Také mi trvalo pěkně dlouho, než mi vše došlo, proto má životní krize trvala dlouhé roky, neboť mé lekce od života, se stále opakovaly, dokud jsem se z nich nepoučila.
Díky tomu už dnes vím, že k pěstování naší vlastní sebelásky významně přispívají i naše další schopnosti a dovednosti:
UMĚNÍ ŘÍKAT NE
Představte si, že Vaše okolí – rodina, přátelé, kolegové v práci, zkrátka všichni od vás stále něco očekávají. Jistě znáte ze svého života spoustu podobných situací, ve kterých vás někdo někam zve a vás intuitivně přepadne pocit, že se vám tam nechce; váš vnitřní hlas vám dokola našeptává: „nechoď tam, budeš litovat; nechoď tam, koleduješ si o průšvih…“.Jenže vy jdete. Jdete tam proto, abyste nezklamali očekávání druhých.
Je vám líto kamarádky, energetické upírky – vždyť je tak opuštěná, zase se potřebuje vypovídat, postěžovat si na všechny a na všechno; a já jsem ta správná hodná kamarádka do nepohody, která pro ni bude fungovat v kteroukoli denní i noční hodinu.
Šéf vám zavolá, že ten úkol, co měl být hotový na středu, nutně potřebuje v pondělí ráno, takže se vám rozplynula představa příjemně stráveného víkendu s rodinou. Místo toho naskočila jiná vize -vidíte svůj zadek o víkendu na své židli v kanceláři. V pondělí vyčerpaní předáte zpracovaný úkol šéfovi a ten vám úkol chvíli na to „konstruktivně zkritizuje“ nedostatky z jeho úhlu pohledu.
Berete ohledy na tatínka, evidentně se cítíte jako mizera, když za ním chodíte jen jednou týdně,abyste byl dobrý, měl byste za ním chodit aspoň 3x týdně.
Vaše dávno dospělé dítě se chce sejít, a vy chcete být přece ta správná dokonalá matka, nehodí se, abyste schůzku s milovaným potomkem odřekla…a tak jdete.
A cestou zpátky domů se potácíte shrbení pod tíhou „sraček“, s depresí na zádech z konfliktů, které jste tušili, neboť intuice vás předem správně varovala a tak si nadáváte do chovného skotu, tlučete hlavou o zeď, proč jste tam chodili, když jste tušili, že dotyčná schůzka bude katastrofa především pro vás.
Vymanit se z tohoto vzorce chování – kdy pokaždé říkáme „ANO“, byť vnitřně cítíme „NE“, je pro začátek velmi těžké a chce to pořádnou odvahu. Když se naučíte říkat NE s jistotou sobě vlastní, zjistíte, že je to v podstatě velmi jednoduché. Proto je také pro vás stejně důležité zároveň se naučit nebrat si věci osobně z reakce odmítnutého okolí.
UMĚNÍ DOKÁZAT SI STANOVIT SVÉ VLASTNÍ HRANICE
Znamená to především, že se nenechám či ovlivňovat okolím. Jsem si vědom/a toho, že mám právo si stanovit své hranice na základě svého vlastního rozhodnutí a svobodné volby bez výčitek svědomí a s vědomím toho, že je to tak v pořádku.
Neschopnost stanovit si své vlastní hranice vede až k psychickým potížím, jako například k neustálým pocitům viny, úzkostí, strachů,
i patologické závislosti na vztazích. Naše strachy jsou tak velké, že nejsme schopni postavit se druhým. Máme strach z toho, že se ten dotyčný na nás bude zlobit, a následně nás ovládá strach z toho, že nás všichni opustí. Zároveň se bojíme, že zraníme druhé svým odmítnutím a přidá se pocit provinění za to, že jsem špatný, sobecký člověk.
Během terapií Cesty se u několika klientek objevil jeden z největších“strachů z tzv. vyobcování z určité komunity“ -ve škole mezi spolužáky, v zaměstnání z pracovního týmu atd. Strach z toho, že zůstanu úplně sama,totálně osamocená, bez přátel, rodiny, kolegů v práci. V terapii se objevil stejný vzorec chování, který se v podstatě táhl v různých klíčových situacích celým životem klientky.Takže se běžně stávalo, pro dobu socialismu naprosto normální situace, kdy to malé talentované dítě raději potlačilo své schopnosti, kterými vynikalo nad ostatní, potlačilo svoji autenticitu, splynulo s průměrným davem, než by přišlo o kamarády ve škole (to stejné se opakovalo na střední škole, v zaměstnání, mezi kamarádkami apod.).
SCHOPNOST ROZPOZNAT CITOVÉ VYDÍRÁNÍ A CITOVOU MANIPULACI; NENECHAT SE TÍM OVLÁDAT
Pro tuto schopnost jsou pro nás přímo ideálními učiteli lidé s touhou ovládat, kteří nerespektují hranice druhých. Jejich problémem je přehazování jejich zodpovědnosti za svůj život na druhé. Jdou si tvrdě pouze za svými cíli a při této cestě využívají slabší jedince, kteří se nechají ovládat a vmanipulovat do situací, kdy leckdy dělají pro manipulátora to, co se jim dělat nechce a přestože dávají najevo „NE“, manipulátor se chová tak, jako by všichni říkali „ANO“ . Tito citoví vyděrači s touhou ovládat druhé vidí pouze vlastní prospěch a ještě v ostatních úspěšně vzbuzují pocity viny, pokud jim nevyhoví. Potřeby druhých nevnímají. Na prvním místě jsem POUZE JÁ A MÉ POTŘEBY. Máš těžce nemocné dítě? Shořel ti dům? Přišel jsi o práci? Hm, to máš blbý…ale chápej, já si nutně potřebuju koupit nový džíny, odvezeš mne, zlato do nákupního centra, viď? Nebo mi můžeš půjčit svý auto, přece nebudu jezdit sockou, to snad chápeš, že?
Můj exmanžel byl typickým citovým manipulátorem a citovým vyděračem, dokázal být excelentní ve způsobu, jak ve mně vzbudit strach. V době, kdy si řešil svůj problém, vyhrožování sebevraždou z jeho strany, scény plné emocí a napětí, pláč bez příčiny byl téměř na denním pořádku . V té době jsem tomu ještě nerozuměla, nechápala jsem, o co tady vlastně jde, měla jsem ho velmi ráda,takže jsem jeho trápení automaticky přijala za své; a já si nepřála nic jiného, než aby byl šťastný a zdravý. A udělala jsem pro to s čistým svědomím vše. 2,5 roku jsem mu pomáhala s jeho transformací, psychické trauma pro celou naši rodinu, a nejvíc pro naši dceru, si neumí nikdo představit,kdo něco podobného nezažil. Byla jsem na sebe pyšná, jak jsem vše zvládla, ale zaplatila jsem za to až příliš velkou cenu, cenu vlastního zdraví. Takovou, že jsem se půl roku po rozvodu téměř zhroutila psychickým a fyzickým vyčerpáním, fungovala jsem na autopilota, zmizely mi senzory štěstí,takže jsem se nedokázala z ničeho radovat, jen jsem přežívala ze dne na den a vnímala každý den jako utrpení; mimo to jsem začala mít obrovské zdravotní problémy, které ustoupily až po několika letech. Dnes už vím, že správným řešením mělo být postavení kufrů za dveře, ať si můj muž své problémy vyřeší sám. Měla jsem soustředit pozornost především na sebe a dceru, pro kterou byl rozpad naší rodiny jednoznačně nejbolestivější. A jen tak mimochodem, můj ex dodnes není ani šťastný, ani zdravý; stal se z něho sebestředný, sobecký, ukřivděný člověk a na moji velkorysost, empatii,podporu a pomoc „raději“ zapomněl.
NAUČIT SE MILOVAT SEBE SAMA A BÝT SI VĚDOM/A SVÉ HODNOTY
Přestaňte se podceňovat, objevte svou jedinečnou osobnost a jedinečný potenciál. Naučte se mít rád/a se vším, co k tomu patří. Odstraňte ze svého slovníku negativní věty vůči sobě samým:“to jsem ale blbec“já jsem tak neschopná kráva“. Tím, že si vážíte sebe sama, naučíte se říkat o sobě: „jsem dost dobrý“, “ já jsem ta správná holka do nepohody“, „já si zasloužím toho nejlepšího partnera“, „já si zasloužím to nejlepší ve svém životě“. Jděte si za svými sny, cíly bez ohledu na kritiku druhých, těch průměrných, kteří sami nic nedokázali a jen se snaží zadupat vaše sebevědomí, vaše sny do země. S vědomím vaší vzrůstající sebehodnoty stoupá i vaše sebevědomí a vnitřní síla.Začínáte k sobě přitahovat energeticky stejně silné osobnosti a můžete konečně pocítit pozitivní změny ve vašem životě.
SCHOPNOST ROZHODOVAT SE NA ZÁKLADĚ SVÉ INTUICE A POCITŮ TOHO, CO JE PRO MNE TO NEJLEPŠÍ
Tím, že se dokážete rozhodovat na základě svých pocitů, a tím, že se odmítnete rozhodovat pod tlakem okolí, plně přebíráte zodpovědnost za svůj život a za svá rozhodnutí , která v danou chvíli považujete za ta správná a nejlepší především pro vás. Vaše rozhodnutí jsou vaší svobodnou volbou, a děláte je s vědomím toho, že je vám jedno, co si o vás druzí myslí a jak vás posuzují.Jste si vědomi toho, že si nesete zodpovědnost i za svá chybná rozhodnutí, přijímáte je a netrestáte se za ně. A stejně tak moc dobře víte, že nikdo nemá právo vás za ně soudit.